Proč sázet stromy?

trojlistekStromy a keře ve městech a na venkově často vysazujeme, abychom zajistili stín, a také proto, že se nám prostě zeleň líbí, připadá nám krásná. Již to samo o sobě jsou dobré důvody pro výsadbu. Ale dřeviny přinášejí také celou řadu dalších výhod, které je dobře při výsadbě zohlednit, a hlavně, které je nutno při výsadbách připomínat. Přínosy stromů lze rozdělit do několika kategorií

Společenský přínos

Lidé mají kolem sebe stromy rádi, stromy zpříjemňují život, uklidňují duši, jsou zkrátka krásné. Většina z nás ale reaguje na přítomnost stromů ještě silněji, než pouhým vnímáním jejich krásy. Pod stromy se cítíme v bezpečí, jsme vyrovnaní a klidní. Jsme tam „doma“. Například se ukázalo, že pacienti po těžkých operacích se rychleji uzdravují mají-li z okna výhled na stromy. Silnou vazbu lidí na stromy ukazuje také častý odpor obyvatel při kácení stromů v jejich okolí.

Vzrůst, síla a odolnost stromů, to jsou vlastnosti, díky nimž mohou stromy být považovány za přírodní chrámy. Vzhledem k jejich předpokládané vysoké délce života často sázíme stromy jako živoucí památníky, třeba jen památníky vlastní existence. Často jsme také spojeni se stromem, který jsme sami, či někdo nám blízký vysadili. Stromy zkrátka jsou pro lidskou společnost nezbytné, zejména pro její psychickou pohodu, kterou ze stromů můžeme načerpat.

Veřejný přínos

Přestože stromy mohou být i soukromým vlastnictvím díky jejich velikosti jsou vlastně veřejným statkem. Ve městech mají stromy nezřídka architektonickou i inženýrskou funkci. Poskytují často soukromí, zakrývají ošklivé výhledy, omezují prudké světlo a odrazy, mohou být orientačním bodem pro pěší, a také zjemňují, doplňují a pozvedají kvalitu staveb.

Přínosy pro životní prostředí

Stromy pozměňují životní prostředí, v němž žijeme, zmírněním mikroklimatu, zlepšením kvality ovzduší, zadržováním vody a poskytováním úkrytu volně žijícím živočichům. Stromy ovlivňují mikroklima především zmírňováním účinků slunce, deště a větru. Energie slunce je stromy absorbována, či se odráží od listů či větví.

Stromy ovlivňují také rychlost a směr větru. Čím ucelenější listoví strom má tím lépe funguje jako větrolam. Stromy udržují vodu a zpomalují její dopad na povrch země, mohou tak zmírňovat dopady přívalových dešťů a zabraňovat možným záplavám.

V okolí stromů je také nižší teplota než tam, kde stromy nejsou. Čím větší strom tím chladnější prostředí. Díky tomu mohou stromy zmírňovat účinek oteplování chodníků a budov za horkého počasí.

Stromy, keře a trávník mohou zlepšovat i kvalitu vzduchu. Listy filtrují vzduch který dýcháme, odstraňují z něj prachové a další částečky. Déšť následně tyto znečišťující látky spláchne na zem. Listy absorbují oxid uhličitý a přeměňují jej na uhlohydráty. Během tohoto procesu strom také pohlcuje další škodliviny jako přízemní ozón, oxid uhelnatý a oxid siřičitý a vypouští kyslík.

Výsadbou stromů a keřů navracíme do našeho okolí přirozenější prostředí. Stromy, jak již bylo řečeno, do oblasti, kde jsou vysazeny přitahují ptactvo a další živočichy. Navracíme tak do našeho okolí přirozené cykly růstu, reprodukce a rozkladu, nad i pod zemí. Obnovujeme tak přirozenou rovnováhu.

Hospodářské přínosy

Každý jednotlivý strom či keř představuje jistou hodnotu. Ekonomické přínosy stromů mohou být přímé i nepřímé. Přímé přínosy jsou obvykle spojovány s úsporami energií. Klimatizace budovy je méně energeticky náročná v budově stíněné stromy. Náklady na vytápění může snižovat také větrolam ze stromů. Hodnota stromů se během jejich růstu zvyšuje. Stromy jsou dobrou investicí, neboť domy s zeleným okolím mají vyšší hodnotu než domy bez něj. Z úspor energie a zvýšené ceny majetku profituje každý majitel nemovitosti.

Nepřímé ekonomické přínosy jsou ještě vyšší. Jedná se především o přínosy celospolečenského charakteru, zejména prevence záplav, díky vyšší zádržnosti vody „ostroměné“ krajiny, nižší větrná i vodní eroze zemědělské půdy atp. Pro jedince tyto přínosy nejsou veliké, ale v celospolečenském měřítku se může jednat o statisíce korun.

Nezpochybnitelné jsou také přínosy ovocných stromů, jejichž plody se mohou proměnit na lahodné ovocné výrobky a přinést jejich majiteli výrazný zisk.

Stromy vyžadují investici

Stromy poskytují celou řadu estetických a ekonomických přínosů, ale také něco stojí. Nejmasivnější náklady vyžaduje samotné pořízení, výsadba a následná péče o strom, zejména při zalévání. Náklady také vyžaduje údržba stromu, ořezávání větví atd.

Empirické údaje a struktura převzaty z webu: www.treesaregood.com

 


Jak sázet stromy?

Nezbytným aspektem je volba stanovištně vhodného druhu. Každý strom je přirozeně adaptován na určité prostředí, v němž se mu daří nejlépe. Zasadit vlhkomilný strom do suchého prostředí povede při nejlepším k tomu, že strom poroste pomaleji, či v horším případě brzy zahyne. K určení vhodných druhů stromů je proto nutné znát dobře podmínky daného stanoviště, a také požadavky jednotlivých druhů na podmínky prostředí. Podmínky stanoviště můžeme zjistit například v Katalogu biotopů ČR, požadavky stromů popisuje např. publikace Dřeviny České republiky (Úřadníček, Maděra, Písek 2001).

 


Praktické rady

Výběr ovocných stromů
Chceme-li sázet ovocné stromy, ať už do stromořadí nebo sadu, je nezbytné vybrat vhodné odrůdy, podnože a tvar stromu. Odrůdy volíme ideálně podle doby zrání plodů (je vhodné kombinovat letní i zimní odrůdy).

Chceme-li sázet vysokokmeny pro extenzivní pěstování ovoce je nejlépe vybírat vzrůstné podnože typu (např. u jablek podnože typu A2, M-106 či semenáč). Odrůdy je nejvhodnější vybírat rezistentní vůči častým chorobám  a škůdcům toho kterého druhu ovoce (strupovitosti u jablek, šarce u švestek, či vrtulí u třešní)

Plánování výsadby
Vždy je dobré před výsadbou naplánovat podrobné rozestavení stromů, s ohledem na jejich pozdější růst tak, aby si jejich koruny v dalších letech příliš nekonkurovaly, což by mohlo narušit jak jejich dobrý růst, tak u ovocných stormů jejich plodnost, a tedy výnosy.

Odkazy na školky
Staré odrůdy
Ovocná školka Klášter
Školka Montano
Lesoškolky